Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zajímavosti II

Hunzové
Údolí Hunza se rozkládá na severu Pákistánu, poblíž čínských hranic.Dlouhověkost a vynikající zdraví obyvatel údolí Hunza vzbudily pozornost některých badatelů.
Význační severoameričtí kardiologové, dr. Toomey a dr. White, navštívili v roce 1964 tuto oblast a uskutečnili zde řadu nejrůznějších studií, které byly publikovány v časopise American Heart Journal. V těchto studiích uvádějí, že Hunzové jedí velice střídmě, převážně čerstvé (ale i sušené) ovoce, ořechy, různou zeleninu a obiloviny (ječmen, pšenici a proso). Pijí trochu kozího mléka a pouze jednou až dvakrát do roka, o svátcích, jedí jehněčí maso.
Po vyšetření 25 mužů ve stáří 90 až 110 let došli lékaři k závěru, že všichni sledovaní měli krevní tlak, hladinu cholesterolu a elektrokardiogram naprosto normální. Mezi Hunzy není známa rakovina, srdeční choroby, cukrovka nebo předčasné stárnutí.


Šerpové z Nepálu
Šerpové, obyvatelé strmých himalájských výšin, jsou známi svou mimořádnou fyzickou odolností. Bez těchto nosičů a zároveň také horských průvodců se neobejde žádná horozelecká výprava na Mount Everest a další vrcholy v této oblasti.


Šerpa Tenzing Norgay:


"Brambory jsou naší hlavní kultivační plodinou a představují pro národ Šerpů základní potravu.Dalšími základními potravinami v našem jídelníčku jsou ječmen a pšenice. Ovce, kozy a jaci poskytují Šerpům mléko a sýr, které slouží jako doplněk jejich rostlinné stravy. Maso se u nás takřka nekonzumuje a Šerpové, kteří vyznávají buddhismus v nejpřísnější formě, jsou naprostými vegetariány."


Indiáni Otomí
Indiáni Otomí, žijící na náhorní plošině ve středním Mexiku, se živí hlavně potravinami rostlinného původu: kukuřičnými plackami (tortillas), fazolemi a nejrůznější zeleninou. Pozorování, prováděná mezi tamními obyvateli a zveřejněná v časopise American Journal of Public Health, prokazují, že tito domorodci se těší neobvyklému zdraví. Případy obezity, vysokého krevního tlaku nebo rakoviny jsou velice řídké nebo se u nich téměř nevyskytují.


Adventisté
Skupinou obyvatel, která u výzkumných pracovníků vzbudila velký zájem, jsou členové Církve adventistů sedmého dne. Tito lidé, které můžete najít ve 203 zemích světa, se většinou stravují ovolaktovegetariánsky (někteří jsou dokonce striktními vegetariány - jejich strava je bez vajec a mléčných produktů, jejich jídelníček obsahuje množství ovoce, celozrnných obilovin a zeleniny. Zdravý je i celkový styl jejich života - bez tabáku, alkoholických nápojů a jiných drog.
Výsledky jejich životního stylu, zvlášť pokud jde o celkové zdraví a délku života, jsou tak pozoruhodné a nápadné, že přivolaly pozornost mnohých vědců, řadu studií o životním stylu a vůbec zdravotním stavu publikovaly nejvýznamnější vědecké časopisy.
O této skupině obyvatel, společenství lidí z nejrůznějších národů a kulturních oblastí, existuje v současné době už více než 150 výzkumných studií a ve všech se konstatuje, že adventisté se těší lepšímu zdraví než ostatní populace. Prakticky to znamená:
Méně srdečních infarktů - o 45% méně než v populaci všeobecně.Méně případů rakoviny - a to jak plic,tak i žaludku nebo tlustého střeva.


Vitamin B17
- Je obsažen v jádrech některých pecek, zejména meruňek,broskví, švestek, ale i jablek.Konzumaci složky semen způsobí, že vznik rakoviny je 100% nemožný a že to u většiny případů zabije i existující rakovinu.Je to jeden z hlavních druhů potravin v kulturách jako indiáni Navajo, Hunzakut, Abcházců a mnoha dalších. Pokud jedly své tradiční potraviny, neměly kultury jako tyto nikdy hlášeny případy rakoviny! Semena meruňky mají největší obsah vitaminu B17 na Zemi.Lze je žvýkat,lze je přidávat do jídla nebo je nakrájet a polykat se lžičkou medu.Jako prevenci dr. Krebs (vědec, který objevil vitamin B17) doporučuje denně 7 nebo více meruňkových pecek, což zabezpečí, že u člověka v průběhu jeho života rakovina nevznikne.


Hlíva ústřičná

- Velmi účinná látka obsažená v této houbě je ß-glukan. O beta-glukanech je známo, že posilují  imunitu a mají další léčivé schopnosti.
- Více než padesát let výzkumu a mnoho studií prováděných mimo jiné na universitách v Harvardu, Bayloru, Tulane a Kentucky prokázaly, že denní konzumace beta glukanu optimálně stimuluje makrofágy a výsledkem je obranný systém vyladěný na nejvyšší výkon.


Jablečný ocet

Použití jablečného octa je zaznamenáno už u starých Egypťanů, Babylóňanů, Řeků a Římanů, jsou o něm zmínky v Bibli a byl používán i ve Středověku. Dokonce Kolumbus měl na svých lodích barely s jablečným octem kvůli prevenci kurdějí stejně jako vojáci během Americké občanské války. Hippokrates jím léčil své pacienty již ve 4. století před naším letopočtem. Japonští samurajové jej pili pro sílu a odolnost. Jablečný ocet byl po tisíciletí užíván nejen jako léčivý elixír, ale i jako čistící a detoxikační prostředek k odstranění zárodků, bakterií, zápachů a dokonce i skvrn.
- Při bolestech v krku je dobré několikrát denně kloktat 2 dl teplé vody s přídavkem 1 lžíce jablečného octa.
- Pomáhá při celkové únavě a rekonvalescenci.
- Je velmi účinný při nemocech srdce, vysokém krevním tlaku a cholesterolu.
-  při redukci váhy.
- Pravidelné ranní a večerní popíjení 2 dl vody s 2 lžičkami jablečného octa účinně pomáhá při revmatismu a dně.
- Večerní nápoj připravený ze 2 dl vody s přídavkem jedné lžičky jablečného octa šetrně povzbudí činnost střev.
- Postižené místo po bodnutí hmyzu je dobré ihned natřít neředěným čistým jablečným octem. Rána se okamžitě vydezinfikuje a přestane svědit.
- Žaludeční potíže se okamžitě zmírní, vypijeme-li 1 dcl teplé vody s 1 lžící jablečného octa.


Kombucha

- Jde vlastně o společenství, symbiózu různých kvasinek a bakterií.Rozmnožují se, pomáhají  houbě růst a produkují velké množství hojivých a léčebných látek.
- Kombucha produkuje kyselinu glukoronovou. Tato kyselina podporuje vylučování různých škodlivin, jakož i nikotinu, alkoholu nebo různých léků z těla.
- Dále produkuje beta-glukan. Jeho podání byla například úspěšná i u nádorových výpotků plicních a  v dutině břišní.
-  Kombucha normalizuje krevní pH faktor.
Kombucha produkuje do čaje vitamíny B1, B2, B3, B6 a B12, kyselinu listovou, L-kyselinu mléčnou, kyselinu octovou.Zanedbatelný není ani antibiotický efekt, který má v kombuchovém čaji kyselina usninová. Autoři udávají velmi silný protibakteriální a částečně i protivirový účinek.


Tibetská houba
- Kefírová kultura pochází z kavkazských hor a její stáří se odhaduje na 5000 let. Podle staré kavkazské legendy daroval kefír pravoslavným kněžím Alláhův prorok Mohamed. Věřilo se, že pokud se tohoto pokladu zmocní nějaký cizinec, ztratí svoji moc a sílu. "Houba" byla tedy pečlivě střežena před cizinci a kefírová kultura byla předávána z generace na generaci jako součást kmenového bohatství.
Cizinci občas dostali hotový nápoj ochutnat, ale jeho původ a postup výroby se přísně střežil. V 19. století se o kefírovou kulturu začali zajímat ruští lékaři, a tím také došlo k prvnímu publikování knih na toto téma.
Obyvatelé Kavkazu používali kefír jako prostředek k uchování kozího, koňského nebo kravského mléka. Neměli ledničky a toto byl jediný způsob, jak uchránit mléko před znehodnocením. Mléko uchovávali spolu s kefírovými kulturami v kožených vacích a mimo jiné díky pozitivním účinkům kefírových kultur na lidský organismus se dožívali extrémně vysokého věku.
Kefírový nápoj zamezuje shromažďování a hnití potravy ve střevech a odkyseluje organismus. V trávicím traktu se dokáže vypořádat s různými nežádoucími přemnoženými kvasinkami, bakteriemi a viry a také výrazně stimuluje imunitní systém. Díky faktu, že se mléčný kefír živí laktózou z mléka, mohou ho konzumovat i osoby, které jsou na tuto látku alergické.


Kurkuma a zázvor
účinně zmenšují nádory a bojují proti šíření rakoviny. Ve zhodnocení 11 studií bylo zjištěno, že užití kurkumy snižuje velikost mozkových nádorů až o 81%. Další výzkumy prokázaly, že kurkuma je také schopna úplně zastavit bujení nádorových buněk. Jedna žena se nedávno objevila na mainstreamových titulcích s odhalením jejího vítězství proti rakovině, kdy bylo hlavním použitým kořením kurkuma.



Zelený nápoj
je ve vodě rozmixovaná směs čerstvých bylin a využívá nejen léčivých vlastností jednotlivých rostlin, ale především zeleného listového barviva, chlorofylu. Zelený chlorofyl v nápoji napomáhá krvetvorbě, je to vlastně porfyrinová sloučenina, která je analogem hemoglobinu. Je pozoruhodné, že chlorofyl má podobnou chemickou strukturu jako hemoglobin, naše krevní barvivo. Chlorofyl po požití zlepšuje krevní obraz, urychluje hojení ran, popálenin, brání zánětům, infekcím, má silné desinfekční účinky a působí hojivě. Výrazně zlepšuje přenos kyslíku, tím zvyšuje výkon orgánů a brání vzniku infekcí.Mimo to obsahuje tryptofan, ze kterého se tvoří serotonin, hormon radosti a štěstí.Zelený nápoj je velmi vhodný pro očistné kúry a posílení organismu. Sčítají se v něm účinky všech obsažených léčivých rostlin a navíc působení chlorofylu.Dále nápoj vykazuje velice dobrou zásaditou reakci a pozitivně ovlivňuje pH organizmu.


Lze jej připravit z jakékoli zelené natě sebrané z čisté lokality. Hlavní podíl představuje jetel luční (Triforium pratense) nebo vojtěška lucerka. Mimo jetel můžeme dát podle chuti například kopřivu dvoudomou (Urtica dioica), list smetanky lékařské (Taraxacum officinale), list řebříčku obecného (Achillea millefolium), případně jiné známé byliny a opereme je pod tekoucí vodou. Část bylin dáme do mixéru zalijeme 0,5 až 1l strukturalizované vody a za chodu mixéru po troškách přidáváme byliny. Mixujeme asi 5 minut, třeba i po menších dávkách a nalijeme do láhve. Uzavřené v láhvi necháme alespoň hodinu louhovat v ledničce, několikrát průběžně protřepeme, pak scedíme přes plátno a nápoj je připraven k podávání.


Džala nétí
Jógini o této metodě tvrdí, že člověka zbavuje všech neduhů od ramen nahoru. Hlavní přínos džala néti je vyčištění nosních dutin. Dokonale z nosu odstraňuje prach a nahromaděný hlen v nosních dutinách. V dnešní době, kdy je vzduch dost znečištěn, můžeme tuto techniku brát doslova jako balzám pro náš nos. Při pravidelném provádění těchto technik je možné zmírnit příznaky alergií a vyvarovat se rýmy.Tuto jednoduchou techniku je nejlépe praktikovat ráno jako součást ranní hygieny.Nic neděláme násilím. Néti neprovádíme při nachlazení, zánětu dutin a bolestech v uších.
Pro praktikování nosní sprchy je nutné opatřit si néti konvičku připomínající malou konvičku na čaj. Sehnat se dá v obchodech pro vyznavače jógy nebo v lékárně. Dále je potřeba sůl a vlažná voda.
Néti konvičku naplňte vlažnou vodou a přidejte čajovou lžičku soli. Osmotický tlak vody je stejný jako v případě tělesných tekutin. Poté si jemně zasuňte hubičku nádobky do jedné nosní dírky, nakloňte se nad umyvadlem a skloňte hlavu k jedné straně. Uvolněte se a dýchejte ústy. Zatímco vodu lijete do horní nosní dírky, pomocí gravitace vám okolo nosní přepážky vytéká dolní nosní dírkou. Až bude nádobka prázdná, naplňte ji a celý proces opakujte i na druhou stranu. Poté je velmi důležité nos vyfoukat, aby se z něj dostaly poslední zbytky vody.
 


Půst
Po určité době dochází k hromadění toxinů v důsledku vdechování i orální konzumace znečisťujících látek a chemikálií. Organizmus se těchto nečistot periodicky pokouší zbavovat a uvolňovat je ze tkání. Toxiny pak vstupují do krevního řečiště, čímž způsobují cyklické potíže. Během takového cyklu může postižená osoba trpět bolestmi hlavy, průjmy nebo depresemi. Půst je účinná a bezpečná metoda k detoxikaci organizmu a urychlení tohoto cyklu za současného zmírnění potíží. Tím, že půst umožní tělu ulevit si od namáhavého trávení přijaté potravy, mu usnadňuje čistění organizmu a umožňuje rychlejší hojení. Imunitní systém je mnohem méně zatížen, trávicí trakt je ušetřen veškerých zánětů způsobených potravními alergiemi.V tucích ukládané chemikálie, jako jsou drogy a pesticidy, jsou uvolňovány.


Nejlepší den pro jednodenní půst je úplněk.Ten jak je známo,ovlivnuje vodu na zemi.Tři dny před půstem je třeba vynechat maso a uzeniny, pokud možno jíst vegetariánskou nebo veganskou stravu a nepřejídat se.


Při půstu není vhodné vykonávat těžší fyzickou práci. Pokud je to možné, vyberte si takový den, kdy máte možnost věnovat se klidnější činnosti, jako je studium, čtení, procházka v přírodě, odpočinek atd.Den před půstem je k podpoře vyměšování vhodné dle možností zařazovat co nejvíce potravin s dostatkem vlákniny.Zásadně se však při půstu i následný den vyhýbejte kávě, alkoholickým nápojům a dalším návykovým látkám! V průběhu hladovění se mohou vyskytovat některé doprovodné jevy pročišťování organismu, jako je nevolnost, bolest hlavy a další. V těchto případech je vhodnější více odpočívat, dodávat dostatek tekutin a tepla.Je třeba pít alespoň 2,5 - 3 litry denně. V zimě je dobrá teplá voda, aby tělo neztrácelo energii...nepít zelený ani černý čaj.Je možno pouze bylinkové čaje.


Nejdůležitější ze všeho je ovšem návratová dieta. Tam je potřeba mít na paměti, že ta musí trvat tak dlouho, jako trval půst.Zařazování pevné stravy má být po hladovkách opatrné a střídmé. Vhodné je začínat s lehce stravitelnými potravinami a postupně zvyšovat jejich množství.Nesolit. Sůl zadržuje v organismu zbytečně vodu a to je kontraproduktivní.Nejlépe začít se zeleninou,pak hrstička suché rýže, pak suchý vařený brambor a takhle se postupně dostáváte k normálu.


 Z hlediska bezpečnosti jsou vhodnější kratší půsty, např. jednou týdně jednodenní půst. Dlouhodobější hladovky by se neměly provádět bez potřebných znalostí a opakovaného vyzkoušení krátkodobých půstů. Samy o sobě by půst neměly provádět osoby s cukrovkou, výraznějšími poruchami metabolismu, těhotné či kojící ženy a děti ve vzrůstu.


Doby půstu jsou : 1,3,7,15,21,40 dní. Tyto doby jsou stanoveny na základě znalostí zasvěcenců o proudění energie v energetických centrech lidského těla.


"Když Jacques Cartier roku 1535 zakotvil na řece St. Lawrence postihly posádku kurděje (na které tehdy neexistoval žádný lék). Objevil se však přátelský indián a ukázal Cartierovým mužům strom, který je svou kůrou a jehličím vyléčí. Kurděje zmizely (kůra a jehličky tohoto stromu obsahují vitamín C) a Cartier o tom po návratu do Evropy písemně uvědomil Lékařskou komoru. Sklidil jen výsměch, že se nechal svést k takovému nesmyslu nevědomým divochem; každý přece ví, že kurděje jsou neléčitelné. Lékařská komora neudělala nic z toho, co „divoch“ a Carter doporučili." (Kurděje pak dále sužovaly a zabíjely námořníky dalších 200 let,než se to skutečně potvrdilo)
Záznam z roku 1600


"Většina lidí zemře na následky léků, ne na svou nemoc."
Moliér 1650

 


"Měsíc, v němž stávkující kanadští lékaři prováděli jen „nezbytné základní úkony“, se zapsal do statistiky zcela nečekaným způsobem: Úmrtnost pacientů v tomto měsíci poklesla o 40 procent."
(1999)

 


"Ignaz Semmelweis vídeňský lékař maďarského původu prokázal, že umyl-li si doktor a sestra před zákrokem důkladně ruce, infekce u pacientů a úmrtnost matek po porodu výrazně poklesla. Požádal vedení nemocnice, aby personálu bylo nařízeno důkladné mytí a hygiena před operací nebo porodem. Byl varován, požádal o to znovu a byl z nemocnice vyhozen. Napsal o tom do Lékařské komory, byl veřejně zesměšněn, jeho objev ignorován a Semmelweis nakonec zemřel v ústavu pro choromyslné."


Výzkumy Dr. Esselstyna
V roce 1978 se stal Dr. Caldwell Esselstyn předsedou krizového štábu pro rakovinu prsu na Clevelandské klinice.Doktor Esselstyn tedy začal studovat světové statistiky rakoviny prsu. Jedna ze skutečností, kterou zjistil byla, že výskyt rakoviny prsu v Keni je mnohem nižší než v USA. Pravděpodobnost, že v roce 1978 onemocní keňská žena rakovinou prsu, byla 82x nižší než v USA.


Doktor Esselstyn byl ještě více překvapen, když se podíval na údaje o dalších typech rakoviny.


"V celém Japonsku, v roce 1958, kolik pitevně ověřených úmrtí bylo způsobeno rakovinou prostaty? 18! 18 v celém národě! Pro mě to byl ten nejvíce šokující údaj o veřejném zdraví, s nímž jsem se kdy setkal."


Ve stejném roce byla americká populace pouze 2x větší než japonská, přesto počet úmrtí na rakovinu prostaty překročil 14 000! Doktor Esselstyn také zjistil, že na počátku sedmdesátých let riziko srdečních onemocnění ve venkovské Číně bylo 12x nižší než v USA a na ostrovech Papua-Nové Guinei bylo onemocnění srdce velmi vzácné. Spojení všech těchto oblastí, které studoval, bylo jednoduché.


Caldwell Esselstyn: "V podstatě tam neexistoval západní druh stravování. Neměli žádné živočišné výrobky, neměli mléko ani maso."


Ještě více závažné byly pro Esselstyna některé historické údaje, které se dlouho přehlížely. Během druhé světové války Němci v roce 1940 obsadili Norsko. Jednou z prvních akcí bylo zabavení dobytka a hospodářských zvířat, aby mohli zásobovat své vojáky. Norové tak byli nuceni jíst hlavně rostlinné potraviny.


Graf nám ukazuje počet úmrtí na 10.000 obyvatel na srdeční infarkt nebo mrtvici:

555112_356504407794381_843899090_n.jpg


 
V roce 1945 se vrací maso a mléčné výrobky, a také mrtvice a infarkty.

 

 


Čínský výzkum
V roce 1974 byl čínský předseda vlády Čou En-laj hospitalizován s rakovinou močového měchýře. S vědomím, že jeho nemoc je smrtelná, se rozhodl své zemi věnovat celistvější pohled na rakovinu. Inicioval tedy jeden z největších a nejdůkladnějších vědeckých výzkumů v historii. 650 000 vědců zapisovalo schémata úmrtnosti několika typů rakoviny v letech 1973 až 1975. Výzkum zahrnul každou provincii v Číně a více než 880 milionů lidí. Čou zemřel v roce 1976, mnoho let před dokončením tohoto výzkumu.


Doktor Junshi Chen se stal vedoucím profesorem výzkumu v Čínském středisku pro prevenci a kontrolu nemocí.


Junshi Chen
: "Například u rakoviny jícnu je úmrtnost v různých provinciích Číny až 400krát vyšší.Upoutalo to naší pozornost. Říkali jsme si, proč tomu tak je? Všichni to jsou Číňané a jsou geneticky stejní. Proč je tu tolik rozdílů v úmrtnosti na jeden druh rakoviny? Začali jsme se domnívat, že to musí mít souvislost s životním prostředím. A z našeho profesionálního pohledu to samozřejmě bylo o stravě a výživě."


 V roce 1980 se setkal s doktorem Campbellem na Cornellské univerzitě.V té době byl doktor Campbell již jedním z nejrespektovanějších světových odborníků na výživu.A tak se zrodil  jeden z nejambicióznějších výzkumů výživy.


Doktor Campbell a jeho spolupracovníci pečlivě vybrali 65 provincií napříč Čínou. Tyto kraje se nacházely převážně ve venkovských oblastech.


Junshi Chen: "Vybrali jsme si vesnické provincie, protože byly stabilní v počtu obyvatel a měly v uplynulých 20 až 30 letech stejný životní styl."


Bylo vyškoleno více než 350 pracovníků, kteří se pečlivě dotazovali na stravu a životní styl. Dotazováno bylo 6500 lidí v každé vybrané provincii. Byly také odebrány vzorky krve a moči.


V roce 1983 doktoři Campbell, Chen a jejich kolegové začali analyzovat ohromné množství shromážděných informací. Práce trvala několik let.V roce 1990, po deseti letech intenzivního úsilí, doktor Campbell a jeho kolegové nakonec publikovali svůj čínský výzkum. Prozkoumali více než 94 000 vzájemných vztahů mezi stravou a nemocí.Výzkum obsahoval stovky podrobných tabulek a grafů. Každý představoval shromážděná data. Pak byly jednotlivé položky různými způsoby vzájemně porovnávány, aby se prokázala jejich spolehlivost.


Junshi Chen: "Myslím, že hlavní zpráva, kterou jsme z analýzy všech těchto vztahů získali, je jediná: Rostlinná strava, především obiloviny, zelenina a ovoce, a velmi málo potravin živočišného původu, je vždy spojena s nízkou úmrtností na některé druhy rakoviny, mrtvice a srdeční choroby."


Syndrom nemocných budov
Podle Světové zdravotnické organizace bylo v roce 1984 až 30 % obyvatel vyspělých zemí postiženo tzv. syndromem nemocných budov, v roce 2002 to bylo již 60 %. Jinými slovy, sedavý život v moderních budovách postavených z klasických materiálů na nás nemá příznivý vliv. Stavební materiály často vypouštějí do ovzduší nezdravé látky, navíc budovy nebývají dobře větrané a pokud ano, tak klimatizačním zařízením, které ve vzduchu zanechá minimální množství záporných iontů. Ty jsou však pro zdraví člověka zásadní.


Vila Tugendhat v Brně je ojedinělým dílem německého architekta, který vypracoval v roce 1928, na žádost manželů Grety a Fritze Tugendhatových, návrh stavby.Manželé Tugendhatovi obývali vilu pouze do roku 1938, kdy byli jakožto Židé nuceni opustit pod hrozbou německé expanze Československou republiku.Ve Vile Tugendhat reálně bydlela pouze cca. 8 let rodina Tugendhatů. Každý kdo by v ní žil déle pozoroval by jak u něj nastávají různé zdravotní problémy. Tato vila jako první budova (určená k bydlení) na světě byla postavena formou železného skeletu (klece).Tento železný skelet vytváří tzv. Faradayovu klec. A život ve Faradayově kleci se ze zdravím vylučuje... Vila Tugendhat je de fakto ze zdravotního hlediska prvním "panelákem" v historii lidstva..Bohužel, člověk se do dneška až z 90% odklonil jednak od přírodních zákonů ale také dokonce od výsledků své vlastní evoluce. A nutně tedy takovým extrémním životním stylem musí trpět - na rozdíl od přirozeně divoce žijících zvířat.Tento jev zásadním způsobem mění životní podmínky v interiéru, navozuje naprosto nepřirozené podmínky diametrálně odlišné od těch v přírodě. Je jedním z hlavních a rozhodných činitelů ve vzniku a rozvoji všech civilizačních nemocí jako jsou astma, alergie, autoimunitní onemocnění, deprese, úzkostné stavy...Zcela náhle, během pár generací, mění lidé podmínky v jakých žilo předchozích několik tisíc generací předchůdců každého z nás.


Kanceláře
Od 70. let minulého století se u zaměstnanců ve velkých kancelářských komplexech vyskytují zdravotní obtíže, které se začaly souhrnně nazývat „syndromem nemocných budov"(SBS). Může za to především špatné větrání a chemický koktejl uvnitř kanceláří, který nesedí všem. Podle Světové zdravotnické organizace tyto příznaky trápí dokonce až 30% lidí, kteří pracují v kancelářích. Obtíže se přitom častěji vyskytují u žen než u mužů.


Hlavním viníkem je klimatizace. A to nejen kvůli nedostatečné cirkulaci vzduchu v místnostech bez možnosti větrání, ale také bakteriím a plísním, kterým se právě v klimatizaci dobře daří. Budovy s klimatizací jsou vlastně budovy s umělým ovzduším. „Vzduch je filtrován, může být vlhčen, odvlhčován, chlazen nebo ohříván, dopravován často na značné vzdálenosti a znovu filtrován. Výsledkem je produkt zcela odlišných fyzikálně chemických vlastností," vysvětluje lékařka Ariana Lajčíková ze Státního zdravotního ústavu.


Další příčinou následných zdravotních obtíží je zatížení nevětraného prostředí velkým množstvím chemických látek. Převážná část nejen zařízení, ale i technického vybavení - počítačů, kopírek, faxů - se totiž vyrábí z materiálů, které používají plastické hmoty a ty uvolňují do ovzduší těkavé organické sloučeniny nazývané VOC (Volatile Organic Compounds). Součástí znečištění mohou být i jemné a ultrajemné částečky z kopírování papíru, osvěžovačů vzduchu, textilu, nábytku, barev a čistících prostředků.



„Pottengerovy kočky“

Dr. Francis Pottenger byl americký lékař, který v kalifornské Pasadeně v letech 1932 - 1942 založil výnosný byznys. V obrovském domě v Pasadeně choval 900 koček. Měl jich tolik z toho důvodu, že z jejich nadledvinek získával lékařský adrenalin který pak prodával.


O kočky se vzorně staral, měli veškerou veterinární péči, dostávali tepelně upravené maso, pasterované plnotučné mléko a olej z tresčích jater aby měli i vitamíny. Veškeré hygienické požadavky na nejvyšší úrovni. Kočky byly stoprocentně odkázané na své ošetřovatele, ven se nedostávali, lov jim byl znemožněn.


Přes všechny tyto problémy se obchodům s adrenalinem dařilo a pan doktor zakoupil další stovky koček. Ty umístil do nového prostoru. A nestíhal už pro tuto novou skupinu tepelně upravovat maso, dával jim je tak jak přišlo z jatek, bez jakékoliv úpravy.


Ke svému vlastnímu úžasu po čase zjistil, že tato nová skupina koček na syrové stravě je zdravá a netrpí žádnými problémy jako dosavadní kočky. A přitom všechny prošli úplně stejným chirurgickým zákrokem odstranění nadledvinek. Tato nová skupina se výborně rozmnožovala, kočky žili velmi dlouho, neměli nemoci, skvělé chování.


Jako správný vědec učinil dr.Pottenger pokus. Rozdělil kočky na 4 skupiny.

1.skupina dostávala maso i mléko po tepelné úpravě.
2.skupina dostávala tepelně upravené maso ale syrové mléko
3.skupina dostávala naopak syrové maso ale pasterované mléko
4.skupina dostávala syrové oboje

Kočky takto sledoval po několik generací.

Vyhodnocení pokusu :

1.skupina – samé neduhy a nemoci.Čtrvtá generace koček měla špatný    zrak,srdeční problémy, infekce různých orgánů,alergie...Kočky byly agresivnější,méně hravé apod.
2.skupina – lepší stav než 1.skupina ale ještě stále zdravotní problémy.
3.skupina – stav již velmi dobrý, protože maso byl základ kočičí stravy a tento základ už byl syrový
4.skupina – vynikající stav



Okinawa

Na tomhle japonském ostrově najdete největší koncentraci staletých lidí vůbec.Tajemství zdejší dlouhověkosti vězí možná právě v nedostatku potravin a faktu, že se zdejší obyvatelé museli pořádně ohánět, aby přežili. Dodnes je na ostrově ve zvyku věnovat se každý den tělesnému cvičení. Kromě toho se zde od dob hladomoru dochoval zvyk hara hači bu - neboli jez do polosyta. S tímto moudrem na mysli Okinawci konzumují dietu z mořských ryb, řas, tofu a speciálních sladkých brambor imu obsahujících o 150 % více antioxidantů než borůvky.


Nicoya

Tenhle poloostrov na pobřeží Kostariky byl až do roku 2003 dostupný pouze přívozem přes aligátory zamořenou řeku Tempisque. Žijí zde doslova stovky stoletých lidí, statisticky je tu nejnižší úmrtnost lidí ve středním věku na zeměkouli.Vědci na boží vůli moc nespoléhají a dlouhověkost připisují takřka vegetariánské dietě založené na rýži, luštěninách a ovoci (zdejší speciality jsou vitamínové bomby maraňon a anona). Uškodit také nemůže fakt, že zdejší lidé celý život chodí pěšky nebo jezdí na kole.


Loma Linda


Město najdete poblíž zaneřáděného Los Angeles, zdejší voda je kontaminovaná odpady z výroby raketového paliva a hustota obyvatel je tu přibližně stejná jako v Brně. Od ostatních kalifornských měst Loma Lindu odlišuje hlavně to, že zde žije 9.000 členů náboženské komunity adventistů sedmého dne. Jakmile se k nim připojíte, zavážete se ke zvláštnímu životnímu stylu. Denně pilně a převážně manuálně pracujete (kromě soboty, která je dnem odpočinku). Jíte pouze vegetariánskou stravu(hodně luštěnin a zeleniny), nepijete alkohol, nekouříte a pětkrát týdně chroustáte oříšky. A samozřejmě chodíte do kostela a tvoříte součást komunity.Zdá se, že to funguje, jelikož adventisté žijí v průměru o pět až deset let déle než jejich sousedi a jsou v současnosti nejdéle žijící skupinou lidí v USA.


Sardínie

Sardinie je také jeden z krajů s nejvyšším podílem stoletých obyvatel na světě.Ve stravě nechybý olivový olej, zelenina, ovoce, mnoho luštěnin a ořechů.Dále nekynutý celozrný chléb, sýr a kvalitní víno.


Barma

Bama je ve světě známá tím, že se její obyvatelé těší dlouhému životu. Tento kraj se nachází v Číně. K lednu 2010 žilo v Bamě 90 lidí starších sto let. Statisticky šlo o 36 "stoletých" na 100 000 obyvatel - pětinásobek mezinárodního průměru.V Bamě se pěstují konopná semínka, čaj, dýně, bambusové výhonky, kukuřice, fazole, brambory a obilí poskytující „neznečištěné“ bio jídlo.V Barmě jedí lidé většinou 2x denně.


Extrémní strava

Je až k neuvěření co všechno dokázal člověk zahrnout do svého jídelníčku – v průměru minimálně ¾ jeho stravy tvoří produkty které nikdo jiný na této planetě nejí a které sám po 99% své vlastní evoluce nekonzumoval!Právě konzumace těchto extrémních potravin je příčinou všech zdravotních obtíží a nemocí.


Cukr

Nikdo krom člověka nekonzumuje cukr v této podobě. V přírodě se vůbec nevyskytuje.


Mléko
Žádný jiný živočišný druh na této planetě nekonzumuje v dospělosti mléko a přesto netrpí osteoporózou. Pokud vám jako kojenci stačilo z mateřského mléka  32 mg vápníku/100ml , v době kdy Vám raketově rostli všechny kosti a zuby , tak stejný obsah z ovoce a ořechů Vám dnes taky určitě bude stačit. V Asii se až dodnes nepije mléko a  nekonzumují mléčné výrobky. Přesto má Asie neporovnatelně menší problémy s osteoporózou než Evropa a Amerika, byť by tomu dle té vědecké teorie mělo být naopak.Ještě před 100 lety lidé nepasterovali mléko a osteoporózy bylo daleko méně než dnes, kdy spotřeba mléka na hlavu je vyšší než tehdy...Osteoporóza se dá samozřejmě uhnat i jinak,například kyselinotvornou stravou.


Obilí

Jestliže žádný jiný volně žijící živočich nejí obilí (z toho prostého důvodu, že v divočině nikde neroste) a přesto mu energie nechybí tak proč zrovna u člověka by tomu mělo být jinak? Zkuste dát kojenci pár obilných zrnek, zkusí jedno dvě požmoulat a pak je vyplivne. Na rozdíl od ptáčků nebude vědět co s tím a nebude mu to chutnat.


Maso

Jestliže vám kdysi jako rychle rostoucímu kojenci stačilo v jediné potravině od vaší mámy - mateřském mléku obsah bílkovin 1,0-1,2 % , tak stejný obsah bílkovin v ovoci či o hodně vyšší v ořeších Vám bude dnes, když už nikam nerostete stačit taky.


Dám-li flákotu masa před lva, tygra, kočku, psa a člověka - v kom velmi rychle zmizí, olizujíc se od ucha k uchu ? Jako jedinému údajnému masožravci(všežravci) nám maso nechutná. Každý jiný, hodíte-li před jeho mládě či dospělého flákotu syrového masa, ví co s ním a slintaje se na ni vrhne a v mžiku zmizí v něm. A u člověka ? Jen pokud nemá několik týdnů po sobě volbu jiné stravy a hrozí mu smrt hladem tak ji do sebe horko těžko nasouká, o nějakém pochutnání si nemůže být ani řeči.Člověku maso jako takové prostě nechutná tak proč se do něj nutit ? Případně používat "oblbováky" jako sůl, koření a tepelnou úpravu abychom ho byli vůbec schopni dát do pusy?


Věda nazývá člověka všežravcem. Všežravec = býložravec + masožravec. Tak si to tedy zkuste... nejprve se běžte napást trávy a jetele. Šmakózní a sytivé, viďte ?  Potom si zkuste dohonit, zabít, svými tesáky rozsápat a pozřít nějaké to zvíře. Že žádné nedoženete ? Dobře, tak musíte vzít za vděk nějakou mršinou. Že vám to taky „nejede“ ? No, to bude asi tím, že nejsme ani býložravec ani masožravec ani jejich součtem.Anebo pojmem „všežravec“ má věda má na mysli zhruba toto: vše co člověk dokáže rozkousat a polknout, to vše potřebujeme jíst.


Jednoznačně naší prapůvodní potravou bylo ovoce a zelenina, trocha ořechů a semen, sem tam nějaký ten hmyz či vejce.Tedy – nejsme ani býložravec ani masožravec, jsme plodožravci.


Vzduch

Strava není zdaleka jediným naším energetickým příjmem, ba dokonce není ani tím největším.Denně projde naším tělem 6-8kg vzduchu.


To, na jakém vzduchu se během dne vyskytuje je důležitější než to jakou jíte tuhou stravu. Proto se tolik lidí i na nezdravé tuhé stravě dožije vysokého věku při jakž takž zdravotním stavu. Podmínkou je, že té nezdravé stravy jedí malá množství. Skutečně, když si projdete životopisy sto a víceletých lidí šlo vždy o lidi manuálně pracující, zejména v exteriérech, žádná s dovolením „kancelářská krysa“ se ještě stovky nedožila.


Každý má rád horský vzduch, vždy si na horách libujeme jak se tam krásně a volně dýchá. Příjemný vzdoušek vnímáme i po bouřce, která tzv. “pročistí vzduch“. Kdo navštívil nějaké vodopády určitě si pamatuje jak příjemná atmosféra a vzduch je v jejich okolí. Stejně příjemný vzduch je ale i v jeskyních.


Co mají tato všechna prostředí společná ? Vždy jste se nacházeli v oblasti vysoce nasyceném zápornými kyslíkovými ionty, tedy v dostatečně ionizovaném vzduchu. A toto je, byť ne jediná ale zdaleka nejdůležitější veličina, která se z 90-95% během posledních pár generací změnila a bohužel k horšímu. A má proto zcela fatální zdravotní následky.


95 procent veškerého ionizovaného kyslíku pochází z kosmického záření, ultrafialového slunečního záření a zemského záření které probíhá formou vystupování zemního plynu jménem radon z povrchu země. Pro nás pozemšťany, na rozdíl třeba od ptáků je nejdůležitějším zdrojem energie k ionizaci kyslíku zemské záření a částečně i ultrafialové záření Slunce.


K tomu se svými 5% přidávají zdroje jako : prudce dopadající voda (vodopád), blesk atd.


Každému jsou jistě dobře známé ozdravné pobyty alergických a astmatických dětí v jeskyních, děti tam jezdí vlastně za zápornými ionty. V prohlubních na zemi se v jeskyních vytvářejí radonová jezírka, které potom mohutnou silou ionizují kyslík a to až na koncentraci 20-50.000 záporných iontů na 1 cm3 (běžná míra, tj.v ekologicky nezatížené krajině na zemském povrchu je 1250 záporných iontů/cm3).Tragédie je, že by záporně ionizovaný kyslík neměli mít k dispozici jednou za X dní po dobu hodiny či dvou ale 24 hodin denně ! Jenže v centru měst naměříte třeba jen 100-150 záporných iontů, v interiérech pár desítek až nulu (!).


Další tragédií pro lidské zdraví jsou budovy a takzvaný Syndrom nemocných budov.Když si uvědomíme,že v takových budovách trávíme až 22 hodin denně,máme zde další problém.Člověk je jediný živočich, který se na slunečním svitu vyskytuje tak málo, předčí ho snad jen krtek a žížaly.


Sluneční zářením získáváme například důležitý vitamín D a serotonin - hormon štěstí.



Spánek
Jestliže jdeme spát do 21,30 hod.tělo regeneruje daleko kvalitněji než při spánku po půlnoci. Do půlnoci kupříkladu probíhá hlavní tvorba růstového hormonu či melatoninu, nutné pro naši jak psychickou tak ale i fyzickou pohodu.Melatonin ovlivňuje oběh krve, krevní tlak, tělesnou teplotu, metabolismus cukrů, tuků i bílkovin.Má rovněž velmi výraznou antioxidační aktivitu, čímž chrání jádro buňky a v ní obsaženou mitochondriální DNA.Tak například v Seattlu (USA) sledovali 813 pacientů a 793 kontrolních osob po dobu 5 let. Riziko rakoviny prsu bylo vyšší u žen, které spaly v prosvětlených ložnicích, zvyšovalo se s pokračujícím věkem a s počtem hodin strávených v noci na světle.Jedna z velkých studií zjistila, že riziko vzniku rakoviny prsu se zvyšuje u žen, které pracovaly po řadu let v noci o 36 % v porovnání s těmi, které v noci nepracovaly.Melatonin se začne vylučovat zhruba dvě hodiny poté, co přestaneme hledět na monitor počítače nebo televizní obrazovku .Jeho produkce je největší právě během tmy a maxima dosahuje mezi druhou a čtvrtou hodinou noční.Svítí-li vám do ložnice pouliční osvětlení, zabraňte tomu těžkými závěsy.


Neuvěřitelně zásadní význam též má nebudit se ráno tak zvaně „na budík“. Pokud váš spánek ukončuje zvuk budíku jde o velmi hrubý zásah do regeneračního děje spánku který tím de fakto neproběhne až do konce..


Pohyb
Půlhodina cvičení denně ale každopádně působí pozitivně na srdce a celý kardiovaskulární systém, svalovou soustavu a zvyšuje hladinu "hormonů radosti" endorfinů.


Syrová strava a enzymy

Enzymy jsou látky bílkovinného charakteru, které sami o sobě nic vlastně ani nedělají, ale slouží jako  urychlovače dějů. Jakýkoliv děj – přeměna energie v hmotu či hmoty v energii by bez enzymů trval doslova desítky let, dík jim proběhne ve zlomku sekundy. A protože například vaše srdce nemá čas čekat na jeden tep srdce 20 let je zřejmé, že jde o zcela zásadní prvek.


Enzymů existuje několik tisíc, jsou velmi specifické, každý z nich umí urychlit jen jednu specifickou operaci v těle.


 Enymy například umožňují  rozložení a zužitkování naší přirozené potravy. Enzymy jsou přitom velice citlivé na teplo. Pokud teplota překročí 45°C, jsou téměř všechny úplně ZNIČENY! Přesně to se stane, když tepelně upravujeme svou stravu, která se tím mění v mrtvou.Například papoušek nemůže dostávat pražené oříšky, neboť by ochořel.


Vezmete-li syrovou mandli, zasadíte ji do půdy, dáte jí veškeré příhodné podnební podmínky, vláhu a tak dále stane se co ? Vyroste z ní krásný mandlovník. Pokud,ale tuto mandli třeba upražíte, poté ji také dáte do půdy, dáte jí veškeré ideální podmínky stane se něco úplně jiného. Ta mandle shnije v té zemi, mandlovníku se od ní nedočkáte... Ani z miliónu pražených mandlí už nikdy nevyroste ani jeden jediný mandlovník. Proč ? Je v nich zabitý základní životní prvek – enzymy.


trávení živé  potravy
Po vložení živé to jest trávicí enzymy obsahující potravy ji rozkoušeme a prosliníme, tím aktivujeme enzymy obsažené v potravě. Dál tato kaše putuje do žaludku. Žaludek si představte jako kožený vak, v prázdném stavu s protilehlými stěnami „připláclými“k sobě. Nyní se vrchní část žaludku mírně rozevře, celý žaludek připomíná tvar písmene Y. Tam se přesune naše kaše a zde se na několik minut zastaví a natráví právě aktivovanými enzymy dodanými spolu s potravou. Dál kaše putuje do spodní části žaludku, do žaludeční kyseliny, do tenkého a tlustého střeva, do konečníku a ven.


Trávení mrtvé stravy
Rozkousáním a prosliněním nedojde k žádné aktivací nějakých enzymů, protože tam už žádné nejsou... Proto již do úst musí putovat enzymy vyrobené uvnitř našeho organismu. Kde se v nás berou ? Umí je všechny vyrobit výkonná továrna na enzymy jménem slinivka břišní. Ta skutečně vyrobí a již do úst dopraví první enzymy. Přítomnost mrtvé stravy v organismu je velký problém. Tělo takovou stravu neumí strávit, bez enzymů by člověk umřel hlady. I vydá náš imunitní systém jasný rozkaz naší slinivce : „X výrobních linek přestavějte z metabolických enzymů na enzymy trávicí, v horní části žaludku je bezenzymová strava !!!“ To se i stane ale  protože kapacita slinivky není nafukovatelná, nezbývá než aby část kapacity na výrobu metabolických enzymů věnovala ve prospěch výroby enzymů trávicích. A do žaludku putuje obrovské množství trávicích enzymů.Jakmile díky této enzymové dotaci ze slinivky je potrava natrávena putuje do spodní části žaludku a dál už to je stejné jako v případě živé stravy.


I přes tento heroický výkon slinivky přesto není mrtvá strava strávena beze zbytku. Tyto zbytky ulpívají na stěnách střev, zhoršují vstřebatelnost jednotlivých nutričních látek do těla a jsou živnou půdou pro mikroorganismy. Tím je splněna podmínka pro jejich nekontrolovatelné množení do obrovských množství – mají nadbytek jídla, protože bakterie je vedle člověka jediný další tvor který se živí mrtvou organickou hmotou. Tedy ten, kdo jí velké objemy mrtvé stravy je potom náchylný ke všem infekčním nemocem, ten kdo nejí žádnou mrtvou stravu toho nezklátí ani malárie.


Tedy místo aby toto množství přišlo zvenčí v potravě je nucena slinivka k obrovské zátěži a práci. Vařenou stravou vlastně nadměrně zatěžujeme všechny žlázy, které enzymy vylučují.


„Pottengerovy kočky“

Dr. Francis Pottenger byl americký lékař, který v kalifornské Pasadeně v letech 1932 - 1942 založil výnosný byznys. V obrovském  domě v Pasadeně choval 900 koček. Měl jich tolik z toho důvodu, že z jejich nadledvinek získával lékařský adrenalin který pak prodával.
O kočky se vzorně staral, měli veškerou veterinární péči, dostávali tepelně upravené maso,  pasterované plnotučné mléko a olej z tresčích jater aby měli i vitamíny. Veškeré hygienické požadavky na nejvyšší úrovni. Kočky byly stoprocentně odkázané na své ošetřovatele, ven se nedostávali, lov jim byl znemožněn.
Přes všechny tyto problémy se obchodům s adrenalinem dařilo a pan doktor zakoupil další stovky koček. Ty umístil do nového prostoru. A nestíhal už pro tuto novou skupinu tepelně upravovat maso, dával jim je tak jak přišlo z jatek, bez jakékoliv úpravy.
Ke svému vlastnímu úžasu po čase zjistil, že tato nová skupina koček na syrové stravě je zdravá a netrpí žádnými problémy jako dosavadní kočky. A přitom všechny prošli úplně stejným chirurgickým zákrokem odstranění nadledvinek. Tato nová skupina se výborně rozmnožovala, kočky žili velmi dlouho, neměli nemoci, skvělé chování.
Jako správný vědec učinil dr.Pottenger pokus. Rozdělil kočky na 4 skupiny.

1.skupina dostávala maso i mléko po tepelné úpravě.
2.skupina dostávala tepelně upravené maso ale syrové mléko
3.skupina dostávala naopak syrové maso ale pasterované mléko
4.skupina dostávala syrové oboje

Kočky takto sledoval po několik generací.

Vyhodnocení pokusu :

1.skupina – samé neduhy a nemoci.Čtrvtá generace koček měla špatný zrak,srdeční problémy, infekce různých orgánů,alergie...Kočky byly agresivnější,méně hravé apod.
2.skupina –  lepší stav než 1.skupina ale ještě stále zdravotní problémy.
3.skupina – stav již velmi dobrý, protože maso byl základ kočičí stravy a tento základ už byl syrový
4.skupina – vynikající stav


Vařením se ničí také různé vitaminy.Například vitamin C, se vařením úplně zničí.


Po sněžení "normálního" vařeného jídla následuje vždy leukocytóza vyvolaná trávením (zvýšení počtu bílých krvinek v krvi). Jestliže se najíme znovu po dvouhodinové přestávce, zvyšuje se leukocytóza po druhém jídle mnohem více. Naproti tomu syrová strava leukocytózu nevyvolává!


Prof. Dandera objevil v roce 1946, že vždy, když se člověk nají, zvýší se na půl hodiny počet bílých krvinek v krvi, např. ze 7 000 na 12 000/mm3. Nejprve vznikla domněnka, ze je to normální fyziologický jev, ale až pokusem, který uskutečnil Kušakov, bylo zjištěno, že toto zvýšení počtu bílých krvinek nastává jen po sněžení vařeného jídla, a nikdy při konzumaci syrové stravy. Je tedy zřejmé, že náš organismus není uzpůsoben potravě denaturované ohříváním. Jinak by nebylo mobilizováno tolik bílých krvinek, které jsou přece „policisty" v našem organismu. Totéž platí o používání bílého cukru, který rafinováním úplně ztratil svoji přirozenou povahu. Tu bylo zvýšení počtu bílých krvinek ještě drastičtější - ze 7 000 na 17 000. Při dietě, v níž se bílý cukr nevyskytuje, se leukocytóza neobjevila vůbec.


Bílkoviny nejen ztrácejí vařením dvě třetiny výživné hodnoty, ale při jejich trávení jsou vytvářeny kyseliny a odpad, který se ukládá v organismu.Při vysoké teplotě se bílkoviny obsažené v potravě stávají odolnými proti trávení a tak se snižuje možnost využití jejich aminokyselin.


Tuky - zejména nenasycené oleje, které používáme při vaření nejenže ztrácejí spoustu své nutriční hodnoty, ale vytvářejí mutagenní a karcinogenní látky.
Známá autorita v oblasti výživy, Dr. Kellog, řekl: “Člověk je jediným živým tvorem, který vědomě páchá sebevraždu tím, že otráví svou potravu dříve, než ji zkonzumuje.”

Jak uvádí dr. William A. Thomas z Macmillanovy arktické expedice z roku 1926 :


„Eskymáci se živí výhradně masem a rybami. Potravu jedí takřka výlučně syrovou. Vyšetřil jsem tyto lidi na přítomnost chorob ledvin nebo cévního systému. Výsledky ukazují, že u skupiny 142 dospělých jedinců, kteří byli prohlédnuti, není zvýšená frekvence těchto chorob. Z mých nálezů nelze učinit jiný závěr, než že téměř výhradně syrová živočišná strava nemá žádné nepříznivé důsledky na ledviny nebo oběhovou soustavu“. Průměrný naměřený tlak u této skupiny 142 lidí byl 129 na 76.


Doktor Thomas srovnává vynikající zdraví Eskymáků ze severu Grónska, kteří žili stále svým primitivním způsobem, s daleko horším zdravotník stavem Eskymáků labradorských. Ti měli k dispozici dostatek dřeva, a proto začali tepelně upravovat svou stravu. Následně se u nich prudce zvýšil výskyt různých chorob – revmatických bolestí, ztuhlých kloubů a celkové únavy.


Doktor I. M. Rabinovitch z metabolického oddělení Montrealské všeobecné nemocnice se plavil na lodi R. M. S. Nasopie jako člen Kanadské východoarktické hlídky. Navštívil eskymácké osady podél Hudsonova zálivu. V severnějších izolovanějších oblastech, kde se stále živili klasickým způsobem, se nevyskytovaly žádné případy aterosklerózy. Na jihu (kde polovina stravy byla tepelně zpracovaná) naproti tomu zjistil, že „arterioskleróza byla běžná, jak bylo patrné ze zesílených cév na zápěstí a na spáncích“, stejně jako ze zvýšeného krevního tlaku.


Je-li zachována ta základní podmínka – a to sice tepelně neupravená potravina tak lze i tak dobře a zdravě prosperovat.


Vyjímečný tvor Homo sapiens

Proč homo sapiens jako jediný živočišný druh v historii již několikrát umíral po deseti až statisících a divoká zvířata nikdy ač právě ony porušují VŠECHNA protiepidemiologická nařízení a zásady ??


Proč v současnosti umírá ročně 1-2 milióny lidí na malárii, spolu s nimi domácí dobytek a divoká zvířata opět nic ??


Proč jediný homo sapiens jí tak, že kdyby si nevymetl kartáčkem a chemickou pastou poslední zbytečky své údajně správné a potřebné stravy z úst, tak mu tato je schopna do pár týdnů za velkých bolestí zlikvidovat když nic jiného tak alespoň zuby ??


Proč všechny ostatní živočišné druhy skvěle prosperují bez obilí a mléka, jen homo sapiens by je měl údajně jíst ??


Proč tam kde se pije mléko je spousty osteoporózy, tam kde se nepije nikoliv.


Proč je mateřské mléko i se svými milióny bakterií (kdyby Vám takto kontaminovaný nápoj podali v restauraci tak ji hygiena okamžitě uzavře) úspěšnější výživa než umělá ??

Ten kdo celkově jí stravy, ať už jakékoliv málo, bude zdravější, než ten kdo jí byť třeba o něco zdravější, ale velké objemy. Proto třeba lidé, kteří jedí malé objemy, byť ne úplně zdravé tuhé stravy,se mohou relativně zdravý dožít i vysokého věku. Proto třeba nikdy nežil a nežije stoletý tlouštík.


Nemoci nevznikají primárně z nedostatku něčeho dobrého v organismu ale naopak z nadbytku něčeho špatného.


Na světě léčí a vyléčí organismus jediná věc. Nejsou to ani léky, operace, bylinky ani žádná strava. Jediný kdo léčí je imunitní systém organismu. On jediný umí zlikvidovat v nás všechno špatné a vše opravit do provozuschopného stavu. Na nás je „pouze“ najít takový životní styl (jehož součástí je i zdravé stravování) který mu „nehází klacky pod nohy“, nesvazuje tomuto vnitřními lékaři ruce, protože se svázanými rukami nedokáže léčit žádný doktor...


 
 

 

Poslední fotografie




Archiv

Kalendář
<< srpen / 2019 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 63588
Měsíc: 485
Den: 23