Rozdíl mezi masožravci a býložravci:
- Masožravci: mají ostré drápy pro trhání oběti.
- Býložravci: nemají ostré drápy, ale spíše ploché nehty či kopyta.
- Člověk: má ploché nehty.
- Masožravci: nepotí se tělem, nemají kožní póry (průduchy), tělesnou teplotu regulují vyplazením jazyka a rychlým dýcháním.
- Býložravci: mají miliony kožních pórů k regulaci tělesné teploty a k odvádění odpadových látek.
- Člověk: má miliony kožních pórů k regulaci tělesné teploty a k odvádění odpadových látek.
- Masožravci: špičáky dlouhé, ostré, zakřivené. Řezáky krátké a zašpičatělé. Stoličky ostré, čepelovité a rozeklané, nevhodné pro rozmělňování.
- Býložravci: nemá ostré špičaté přední zuby. Řezáky jsou ploché, spíše široké. Stoličky zploštělé s výstupky. Pravidelný chrup.
- Člověk: nemá ostré špičaté přední zuby. Řezáky jsou ploché, spíše široké. Stoličky zploštělé s výstupky. Pravidelný chrup.
- Masožravci: málo vyvinuté slinné žlázy bez obsahu ptyalinu nutného pro natrávení plodů, sliny kyselé.
- Býložravci: sliny zásadité, slinné žlázy vyvinuté, ptyalin k natrávení rostlinné potravy, amyláza, karbohydráty tráviví enzymy.
- Člověk: sliny zásadité, slinné žlázy vyvinuté, ptyalin k natrávení rostlinné potravy, amyláza, karbohydráty trávicí enzymy.
- Masožravci: žaludek obsahuje mnoho kyseliny solné k trávení zvířecích svalů a kostí, kapacita 60-70% celkového objemu zažívacího traktu.
- Býložravci: žaludek obsahuje 10x méně kyseliny solné než u masožravců, kapacita méně než 30% celkového objemu zažívacího traktu.
- Člověk: žaludek obsahuje 10x méně kyseliny solné než u masožravců, kapacita 21-27% celkového objemu zažívacího traktu.
- Masožravci: zažívací ústrojí většinou 3x delší než tělo - maso totiž v organismu rychle zahnívá a musí z těla co nejrychleji ven.
- Býložravci: dlouhý střevní systém, asi 8x - 12x delší než tělo - kvasné bakterie mají více času zpracovat rostlinnou potravu.
- Člověk: dlouhý střevní systém, asi 10x - 12x delší než tělo - kvasné bakterie mají více času zpracovat rostlinnou potravu.
- Masožravci: velmi silně koncentrovaná moč.
- Býložravci: mírně koncentrovaná moč.
- Člověk: mírně koncentrovaná moč.
- Masožravci: pomocí enzymu urikázy filtrují silné množství kyseliny močové, vznikající při každém trávení masa, játra detoxikují vitamin A.
- Býložravci: chybí enzym urikáza pro odbourávání kyseliny močové vznikající z masa- přefiltruje malé množství, játra nedetoxikují vitamin A.
- Člověk: chybí enzym urikáza nutný k odbourávání kyseliny močové vznikající z masa- přefiltruje malé množství, játra nedetoxikují vitamin A.
- Masožravci: zeslabené lícní svaly uzpůsobené pro možnost širokého rozevření tlamy k polykání větších kusů masa, pohyb čelisti nahoru a dolů.
- Býložravci: lícní svaly dobře vyvinuté, rozevřený úhel čelistí s možností pohybu i dopředu a do stran, nevelká ústní dutina, důkladné žvýkání.
- Člověk: lícní svaly dobře vyvinuté, rozevřený úhel čelistí s možností pohybu i dopředu a do stran, nevelká ústní dutina, důkladné žvýkání.
Všežravci mají krátké tenké střevo,ve slinech nemají enzym ptyalin,nemají pocení,mají kyselý prostředí žaludku...Všežravci jsou tedy částečnými masožravci, s pro to vybaveným organismem.
Člověk tedy sice může jíst "všechno", včetně masa, je ovšem otázkou, zda to, že něco dokážeme sníst, znamená zároveň automaticky že je to pro nás vždy dobré. Byli jsme ale stvořeni beze zbraní a neznali jsme oheň, tudíž jsme nemohli být prvoplánově vybaveni pro lov a konzumaci zvířat jak je konzumujeme dnes.
Nejsme typičtí býložravci, nýbrž -ve svém základu a prapůvodu- cosi jako speciální rostlinno-plodožravci! Ruce člověka přímo vyzývají k trhání rozmanitých plodů a jejich vkládání do úst. Člověk tedy nejen že není masožravec, ani typický všežravec, ale není ani typický býložravec. "Bližší než tráva jsou nám plody stromů, keřů a země." Nejsme predátoři lámající zvířecím obětem vaz s následným pojídáním jejich svaloviny a vnitřností i skrví. Nejsme ani tvorové, kteří se pasou na travnatých stráních, nejsme ale ani úplně mrštní jako orangutani. Jsme v základu pojídači rostlinných přírodních produktů všeho druhu, s možností v dnešní době doplňovat si stravu vajíčky či mléčnými výrobky a celkově se schopností se v nouzi přizpůsobit směrem k všežravosti.
Šimpanz učenlivý občas loví, avšak například gorily, které jsou nám také anatomicky podobné, jsou spokojené se svými plody, listy a kořínky. Víme, že i šimpanz, pokud má pestrý výběr, může bez problémů přežít na stravě složené pouze z ovocných plodů.Fakt občasného pojídání masa některými šimpanzi nelze brát jako směrodatný pro podporu argumentu masojezení člověka, neboť takto argumentující lidé by pak logicky museli splňovat tuto stejnost i v ostatních vlastnostech, jako je nejenom neuvěřitelná mrštnost, ale třeba i schopnost sexuálního aktu 40x denně, což je běžné například u některých šimpanzů.
